Zachranme Skanzen MHD v Brne-Lisni

Kde se stala chyba?[dokonceni]

15.11.2010 20:07

 Tak temer po mesici jsem se probojoval k tomu abych dokoncil malou uvahu na tema Kde se stala chyba. Kdyz jsem minule koncil v polovine byl jsem presvedcen ze druhy nebo nejpozdeji treti den vsechno dokoncim. Nepovedlo se. Castecne pracovni povinnosti a castecne jedna vyznamna udalost ve svete veteranu. A tato prodleva odstartovala,mozna trosku predcasne,diskuzi. Coz by bylo samozrejme uplne to nejlepsi kdyby.... .

Kdyby se diskuze ubirala smerem kupredu a na zaklade chyb ktere se staly hledala smer jak by se , mozna, dalo z nastale slamastiky dockat. Je urcite dobre si pripomenout jak to vsechno bylo. Ale urcite neni ucelne ztracet cas debatami o tom kdo co zavinil a hledat vinika za kazdou cenu. Tyto stranky vznikly proto aby se alespon udelal pokus neco zachranit. A to urcite nepujde cestou pitvani historie do posledniho vlakenka udalosti.

 

Pokud se tyka dalsich bodu z onoho e-mailu: situace po prijeti zakladu provozniho radu opravdu nebyla dobra. Postupne se vytracela komunikace a diky organizacni strukture si kazda strana vykladala OR po svem. A pochopitelne podle svych zajmu. Proto se zacaly objevovat bariery a diky nedopracovanosti jednotlivych bodu bylo mozne prakticky zastavit cinnost v Lisni. Na vzpominanou nehodu pri ceste do Teplic to ale asi zase nemelo tak moc velky vliv. Nebo spis tak 50 na 50. To ze byla osizena priprava pred samotnou jizdou je velmi nezodpovedne. Ale na druhe strane slo i o zkusenosti ridicu. Jizda "na tyci", byt vypada jako pomerne jednoducha, ma svoje specifika a zakonitosti. A pri konstrukci autobusu RTO a jeho vaze bylo pri jizde treba zvlastni opatrnosti. Pri brzdeni v zatacce se totiz cela souprava chova znacne pretacive. Tezky trolejbus vcelku logicky vytlacuje lehkou zadni cast autobusu smerem ven z oblouku a tim padem predek smerem dovnitr oblouku. A nuzkovy efekt je uz vcelku logickym zaverem nastale situace. Osobne jsem najel se soupravami muzejnich[a samozrejme nejen] vozu mnoho set kilometru. A bylo vcelku jedno jestli vepredu nebo vzadu. Kritickych situaci take nekolik nastalo,ale zdy se podarilo je vyresit. Nemohu se vyhnout tomu abych si nevzpomel na Jirku Trepese. Jako ridic byl naprosto excelentni a myslim ze ve vzajemne spolupraci nebyl nikdy problem dovest soupravu tam kam bylo urceno. Ale opravdu se nelze vyhnout konstatovani ze mnohalete zkusenosti byly zakladem uspechu. Pokud shrnu tyto radky tak abych zustal verny nazvu clanku: chybou byla ztrata komunikace mezi muzeem a dobrovolniky , neochota oslovit nekoho ze zkusenych ridicu a pozadat ho o spolupraci. Jak pri priprave tak pri samotne jizde. 

 

V dalsim bodu je zminovana situace kolem pokusu Romana Silera o osamostatneni muzea. V diskuzi se oblevila reakce na cele deni v te dobe. Pokud si odmyslime castecne osobni invektivy nezbyva nez souhlasit. Opravdu by bylo asi naivni si myslet ze pokud nekdo zpracuje [myslim ze pomerne dobry] privatizacni projekt ktery se tyka casti majetku nejake organizace,zustane tato organizace neinformovana. Je asi zbytecne premyslet kdo koho informoval a kdo co prozradil. Proste v urcite fazi muselo prijit "prozrazeni" celeho projektu. Myslim ze Roman byl natolik inteligentni ze s touto moznosti pocital. A jestli odesel nebo "byl odejit"[jak se objevilo v diskuzi] na cele veci nic nemeni.

 

Posledni dva body uz vlastne resi jen to co bylo receno. Reakce muzea na situaci kolem osamostatneni byla[celkem logicky] takova ze z moci uredni zrusila jednu sekci sveho kruhu pratel. Logika vyplyva z toho ze vlastne pratele muzea uz nebyli pratele. Stali prece proti sve materske organizaci. To ze cast clenske zakladny vytvorila OS a venuje se dal svym zajmum ma take logiku a nema vyznam jim vycitat ze "jim to staci". Je to proste dany fakt a je to napln jejich cinnosti. Uz v predchozi casti bylo receno ze byla podcenena propagace cinnosti v Lisni a cesta "povinnych brigad" nemohla naplnit zajmy techto lidi. Problem s preregistraci [jak se objevuje v diskuzi] opravdu existuje,ale neni to problem ktery by resil situaci. Jedine co vyplyva z posledniho bodu je postoj muzea ke spolupraci s dobrovolnym aktivem. Sam jsem se, v dobe ktera je velmi daleko od popisovanych udalosti , setkal s navrhem od clena vedeni TMB na spolupraci podle noveho klice. Muzejni pracovnici ho nazyvaji loajalita. No mozna by se nasel i vystiznejsi nazev. Ale je pravda ze ona loajalita nese neprimerene vyhody casti sbirky. Ale to uz je zase namet pro samostatny clanek. 

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode