Zachranme Skanzen MHD v Brne-Lisni

Prevzato z Informaci MHD 376-77 Tramvajklubu Brno

08.10.2010 22:06

 Nazývejme věci pravými jmény!

Dovolte mi, jakožto členu Tramvajklubu, reagovat na zprávu

o aktuální situaci ve věci sbírky historických tramvají Technického

muzea v Brně, uveřejněnou na str. 4 a 5 Informací MHD, č. 374

z května 2010, z níž plyne pravděpodobnost ukončení existence

plnohodnotné moderní muzejní exposice v Líšni a neobnovení

historické trati Stránská Skála - Líšeň.

Je třeba otevřeně prohlásit, že pokud se tak skutečně stane, bude to

zločin vůči kultuře, spojený s cynickým odmítnutím a znehodnocením

výsledků práce generací obětavých členů Tramvajklubu i pracovníků

Technického muzea v Brně. A to jednak těch, kteří trať a exposici

budovali mnoho let formou dobrovolné brigádnické činnosti,

i s velkými překážkami a osobními oběťmi ve svém volném čase, a

jednak hlavně těch, kteří tomuto projektu dali koncepci, a také jej

zdárně dokončili tak, že chyběla opravdu jen závěrečná elektrizace

trati. Trati, která je míněna nejen jako ukázková dráha pro

historická kolejová vozidla líšeňské expozice, ale i jako dokument

historické trati Brno – Líšeň z dob jejího parního i elektrického

období, včetně ukázek původních jejích vozidel trakčních i tažných,

a včetně zachované původní staniční budovy (taková kombinace se

opravdu nedá nahradit žádným novým depozitářem v Králově Poli).

Jedním z těchto našich koncepčních členů byl např. Dr. Šaur, který

tomuto projektu obětoval celý život.

Vybudovat nové hodnoty trvá dlouho. Zrušit je (abychom pak totéž

v menším rozsahu a s menším významem začali stavět jinde) lze

často jediným škrtem pera.

Hovořím-li zde o zločinu, neviním tím nějaké konkrétní osoby, neboť

všichni kteří o tom něco ví, by jistě byli rádi, kdyby celostátní nebo

i mezinárodní expozice tramvají v Líšni byla, i s kolejovým

napojením historickou tratí na kolejiště Dopravního podniku města

Brna, a rádi by věci pomohli. Vinna je však naše dosavadní

bezmocnost vůči některým aspektům „neviditelné ruky trhu“, ruky

kterou jsme se dosud, ani plných 20 let po listopadové revoluci,

nenaučili zcela využít a usměrnit prostřednictvím moudrých lidí

správným směrem, s úctou k pozitivním tradičním hodnotám a ke

všemu dobrému, co bylo pracně vytvořeno před námi s obrovským

vynaložením energie. Naším handicapem i na celostátní úrovni dnes

bohužel je, že důležité problémy, včetně těch z oblasti kultury,

řešíme nekomplexně a nesystémově. Chybí nám dlouhodobější

koncepce, a místo ní vítězí často krátkodechá snaha o krátkodobý

zisk jednotlivých dílčích organisací a institucí.

V naší moci však stále je, abychom k tomuto případu nebyli

lhostejní, důsledně nazývali věci pravým jménem, přesvědčovali

kompetentní osoby a vyvinuli maximální úsilí k hledání cest k plné

záchraně těchto neocenitelných hodnot, které jsme vybudovali.

Cest, z nichž některou při dobré vůli všech zúčastněných určitě

realisovat lze. Zatím je nezbytně nutno alespoň rezervovat celý

pozemek včetně smyčky až do doby, kdy budou peníze na opravu, a

to rozhodně v moci kompetentních činitelů je.

Jindřich Klapka,

nositel Mezinárodní ceny míru (United Cultural Convention, USA 2007),

předseda Moravskoslezské akademie pro vzdělání, vědu a umění.

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode